Historie

     Orientální nebo dříve břišní tanec je často považován za nejstarší tanec na světě. Kolébkou orientálního tance je Egypt. Již ve starověku byly vybrané dívky posílány do chrámů, aby zde tančily se zvláštním důrazem na břicho, symbol plodnosti.

     Ve dvacátých letech 19. století vznikala v Káhiře moderní podoba orientálního tance, tzv. Raks Sharqi (v překladu „tanec z Orientu“). Moderní orientální tanec má základ ve folklóru Egypta, Turecka, Sýrie, Libanonu či Indie, ale objevují se i vlivy evropských tanců, např. klasického baletu.

​

Charakteristika

     I oblečení tanečnic se postupem času měnilo. V Egyptě nosily ženy pouze krátké sukně, jinak byly nahé. Kromě množství šperků a mimo bederního pásu se zdobily nejrůznějším tetováním nebo malováním henou. Ve starém Řecku ženy své boky zakrývaly zdobenými pásy. Diváci po nich při tanci házeli malými zlatými mincemi, které si pak tanečnice našívaly na pás jako cennou dekoraci a jako symbol oblíbenosti a osobního bohatství. Tento typ pásu, pošitého lesklými plíšky, používají tanečnice dodnes.

     Orientální tanec klade důraz především na pohyb boků, břicha, pánve a hrudníku. Pohyby mají být ladné a procítěné. Tanec bývá doprovázen typickou východní orientální hudbou, která oproti západní je svobodnější a pravidelný rytmus často postrádá. Tanečnice tančí s širokými závoji, svícemi, které drží v kelímcích v dlaních či jsou umístěny ve svícnu na hlavě, s velkými vějíři či se dvěma plisé skládanými velkými závoji, upevněnými na krku tanečnice (tzv. Isis křídla). Orientální tanečnice a tanečníci tančí i s prstovými činelkami, s tenkými dlouhými hůlkami či dvěma holemi nebo s umělecky zdobenými šavlemi.

 

Zdravotní účinky

     Ženy navštěvují lekce orientálního tance z mnoha důvodů. Hledají zde nové společenské vyžití, tanec se jim stává novým, dosud nepoznaným koníčkem nebo zkoušejí jinou formu pohybu. Orientální tanec pomáhá uniknout od starostí všedního dne poznáváním nové taneční kultury, ale také pomáhá začít intenzivněji vnímat své tělo, uvědomit si své ženství a své přednosti.

     Zdravotní účinky orientálního tance logicky plynou ze správného držení těla, vyrovnání a uvolnění páteře, zpevnění problémových partií jako jsou bříško, stehna a zadeček. Zlepší se celková fyzická kondice i psychická pohoda tanečnice. Orientální tanec pozitivně působí na protažení ztuhlých svalů a navíc nijak nezatěžuje klouby. Dokáže zmírnit menstruační bolesti a správným prováděním tanečních cviků lze dosáhnout i vhodné stimulace ženského organismu k úspěšnému otěhotnění. Ženy, provozující břišní tance, mívají snadnější porod v důsledku uvolnění a stimulace vnitřních orgánů.